Kde jsme dnes
Česko dnes patří ve větrné energetice k nejméně rozvinutým zemím Evropy. Řekněme to na rovinu: i cíl 10 je proto obrovský skok.
Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR odhaduje realizovatelný potenciál větrné energie v Česku do roku 2040 na 2,5 GW v konzervativním a 7 GW v optimistickém scénáři. Pro srovnání: Rakousko má dnes instalováno ~4 GW, Polsko ~11 GW. Scénář tohoto webu počítá s 10 GW, z toho 8,5 GW doma. To je o něco víc než optimistický odhad studie a předpokládá rychlejší povolování. Kdyby se podařilo jen 7 GW, musely by plynové elektrárny vyrobit zhruba o 5 TWh víc.
Jakou roli bude vítr hrát
Větrné elektrárny jsou zimní protiváha soláru. Víc vyrábějí v zimě, často i v noci, a vyrovnávají tak sezónní výkyvy.
Starší turbíny, které dnes v Česku stojí, dosahují průměrného využití výkonu ~23 %, nové vysoké turbíny 25 až 30 %. V zimě bývá výroba dvakrát až třikrát vyšší než v létě.
Kde budou turbíny
Scénář počítá s 8,5 GW domácí kapacity a 1,5 GW offshore v zahraničí. Domácích 8,5 GW odpovídá přibližně 1 400 moderním turbínám o výkonu 5 až 7 MW. Turbíny budou stát jen v nejvhodnějších lokalitách, ne rozeseté po celé republice.
Ve vyšších polohách fouká stabilněji. Zimní výroba tu patří k nejsilnějším v republice.
Základy turbíny zaberou jen pár set m². Pole zůstávají využitelná a mezi turbínami se dál hospodaří.
Infrastruktura i připojení do sítě už tu jsou, takže turbíny nezaberou novou krajinu.
Česko nemá moře, ale může investovat do větrných parků v Severním nebo Baltském moři. Taková kapacita leží v zahraničí a záleží na přenosových a smluvních podmínkách. Kapacitní faktor je 40 až 50 %.
Celkem 10 GW (z toho 1,5 GW offshore v zahraničí)
Kolik místa to zabere
Jedna moderní turbína fyzicky zabere 0,2 až 0,5 hektaru (základy a cesta). Přímý zábor pro všech 8,5 GW domácích turbín vychází přibližně na 280 až 700 hektarů. Půda mezi turbínami se do záboru nepočítá a dál se na ní může hospodařit.
Ekonomika větrné energie
Větrné elektrárny vyjdou na investici dráž než solár. Zato v zimě vyrábějí výrazně lépe a během dne stabilněji.
Limity a jak je řešíme
Vítr sám o sobě nestačí. V zimě je ale jednou z hlavních opor systému.
Turbíny jsou v krajině vidět: moderní stroje měří 200 až 250 m (včetně rotoru) a mění ráz okolí.
Stavět ve vhodných lokalitách s odstupem od zástavby, zapojit obce do projektu a dělit se s nimi o výnosy.
Výroba kolísá: vítr nefouká pořád stejně a výkon se mění hodinu od hodiny.
Přes den doplní výrobu solár, jádro stabilizuje soustavu po celý rok a výkyvy vyrovnají úložiště a flexibilita.
Odpor místních: vadí jim hluk a stroboskopický efekt, bojí se poklesu cen nemovitostí.
Pomáhají komunitní modely, ve kterých obec a občané dostávají podíl z výnosů. Moderní turbíny jsou navíc výrazně tišší než starší generace.
Přenosovou soustavu bude potřeba posílit: nové kapacity vyžadují modernizaci sítí.
S investicemi do chytrých sítí (smart grid) transformační plán počítá. Sítě je potřeba posílit bez ohledu na to, jaké zdroje postavíme.
Jak se mohu zapojit?
K rozvoji větrné energie v Česku může přispět každý. Vyberte si, co platí pro vás.
Shrnutí
Vítr je zimní protiváha slunce: když je méně světla, často fouká víc. Základ tvoří domácí větrné elektrárny, offshore může být strategický doplněk. Se solárem, jádrem a úložišti dají dohromady stabilnější energetický systém.
Zpět na celkový mix