Klíčový princip
Obnovitelné zdroje dnes patří k nejrychleji rostoucím částem energetiky. Zároveň se kolem nich šíří spousta zjednodušení a mýtů.
Chceme vysvětlovat, ne přesvědčovat. Proto se u každého mýtu díváme do dat. Domněnky necháváme stranou.
Nejčastější mýty
Klikněte na kartu a uvidíte, co o mýtu říkají data.
Blackout? Podívejme se na systém
Energetický systém nikdy nestojí na jednom zdroji. Zkuste zvýšit poptávku nebo přepnout na zimní večer a sledujte, jak se technologie navzájem doplňují.
Jak se zdroje doplňují: soustava na konci roku 2024
Posuňte posuvník poptávky, přepněte scénář a sledujte, jak systém reaguje.
Ilustrace odpovídá soustavě na konci roku 2024: jádro 4,3 GW, solár 4,0 , vítr 0,36 GW, 1,2 GW, import 2 GW, plyn a uhlí 8 GW. Špička zatížení ČR v roce 2024 byla 11,5 GW. Přepněte na „Zimní večer“: solár nedodá nic a vítr jen ~20 % výkonu, a přesto jádro, úložiště, import a záloha poptávku pokryjí. Jen pozor, úložiště mají omezenou zásobu energie (PVE ~6,5 GWh, tedy řádově na hodiny provozu). Blackout přichází až ve chvíli, kdy selže víc systémů najednou.
Proč blackout nenastane?
Protože systém má několik vrstev zabezpečení: jádro běží nepřetržitě, úložiště pokrývají špičky a v krajních situacích nastupují import a plynové zálohy. Blackout může nastat jen tehdy, když selže víc systémů najednou. Výpadek jednoho zdroje na to nestačí.
Zabírají zemědělskou půdu?
Klasické pozemní instalace plochu opravdu zabírají. Existují ale varianty, které půdu nepotřebují vůbec, nebo ji využívají dvakrát.
Zábor půdy podle typu instalace
Hektary potřebné k výrobě 1 GWh/rok. Po kliknutí uvidíte detail.
Graf ukazuje, kolik hektarů je potřeba na výrobu 1 GWh/rok. Střechy a carporty nezaberou žádnou zemědělskou půdu. U agrovoltaiky uvádíme jen plochu, o kterou zemědělství přijde: pod panely se dál pěstují plodiny a hrubá plocha instalace je ~2,5 až 3 ha.
Závislé na dotacích?
Před 15 lety byly obnovitelné zdroje opravdu drahé a bez podpory se neobešly. Od té doby se to zásadně změnilo.
Pokles nákladů a pokles dotací
Vývoj výrobních nákladů () a úrovně dotací od roku 2010.
−90 %
Pokles ceny soláru od 2010
−70 %
Pokles ceny větru od 2010
−98 %
Pokles dotací od 2010 (ilustrativní)
Graf ukazuje, jak klesly výrobní náklady OZE (globální průměry podle IRENA) v porovnání s úrovní dotací. Řada dotací je jen ilustrativní. V ČR má dnes solár výrobní náklady pod tržní cenou a vítr zhruba na její úrovni.
Historicky (2008 až 2013)
Vysoké výkupní ceny garantované na 20 let. Solár v ČR dostával téměř 13 Kč/kWh (v roce 2009 to bylo 12,89 Kč/kWh). Panely byly v roce 2008 víc než 20× dražší než dnes.
Dnes (2024+)
LCOE soláru je v ČR ~50 až 60 EUR/MWh, tedy pod tržní cenou. Nové projekty často žádnou provozní dotaci nepotřebují. Podpora míří na investiční jistotu.
Ekologická katastrofa výroby?
Výroba panelů a baterií má dopad, stejně jako každá průmyslová činnost. Rozhoduje ale celý životní cyklus, nejen jeden jeho krok.
Životní emisní stopa (g CO₂e/kWh)
Celkové emise za celou životnost zdroje, včetně výroby a likvidace.
Solár a vítr mají 24 až 91× nižší životní emisní stopu než uhlí
Výroba panelů a turbín sice spotřebuje energii, ale emise za celou životnost jsou i tak řádově nižší.
Co je dobré vědět
- Solární panel vyrábí energii 25 až 30 let
- Kobalt, nikl a měď z baterií jde recyklovat z víc než 90 %
- Emisní dluh výroby se splatí za 1 až 3 roky provozu
- Zbytek životnosti už je čistá výroba
Co je realita
Řádově nižší než fosilní zdroje
Slunce a vítr jsou zdarma
Úložiště, síť, flexibilita
Fungují nejlépe jako součást mixu
Obnovitelné zdroje fungují nejlépe jako součást mixu. Samy všechno nevyřeší. Spolu s jádrem, úložišti a chytrou sítí ale tvoří základ moderní energetiky.
Shrnutí
Obnovitelné zdroje:
O výsledku rozhoduje
návrh celého systému.